Včera jsme hráli na naší alma máter. Bylo to hodně zvláštní, plné emocí. Už jenom dýchat ten vzduch a vidět Oslavu 60. výročí gymnázia v Zastávce přijeli dřív, protože jsme šli na Misionáře. Hraje v nich náš nejoblíbenější ředitel KICu Lukáš Volánek. A celé představení bylo super. Takže jestli ho ještě někdy budou hrát (nestává se to moc často), tak si na tohle představení určitě zajděte.
ty dávno známé tváře. Milé úsměvy doplňovaly celkovou atmosféru a bylo to fajn. S klukama jsme na
Potom začal hrát Tranzan, což je naše další srdcovka s Radkem Malým v čele. Během ní jsme si pomalu začali chystat věci a potom jsme šli na to. Bez odposlechů a tak to byly celkem bojové podmínky, ale nálada zapadajícího slunce tyto drobné nedostatky vyvážila. A kdo tam byl, ten ví, že to nebylo vůbec zlý. Naopak, člověk se mohl i něco dozvědět o tom, jak dneska žijí bubeníci a další pikantnosti.
Už by to snad ani nebyl koncert, aby mi nepraskla struna (sakra!). Takže samosebou, že praskla, ale nějak jsme to skouleli. Takže tak bylo. Afterpárty u Soldánů to jistila a já se teď vzpamatovávám a píšu tenhle blog. Natáhnu nový struny a užiju si neděle.
Mějte se a my se časem zase ozveme, Ondra
Žádné komentáře:
Okomentovat